Archiv rubriky: Skeptická

Když dozní v boltcích
poslední tón melodramatu
je nasnadě rozhlédnout se po aktérech
Vzbouřený prostor do čela neúprosně vtepe
morseův signál z donucení
. . .  – – –  . . .
avšak pomoc není.
Jen z hlubin
jak šumák zkažený
a nebo jak sůl do koly
vypění výkřik raněný
dosáhnuv břehu našich sluchů.
Dřímající larva bourcova
ukrytá ve slepecké holi
je vyděšena skřehotáním duchů.
Kéž ranhojič spánek rozmělní trud
jenž se peleší v mé hlavě s Psyché
nechť sejme ze mě poloshnilý sud
Ech! Toť úvahy jsou liché.
Z té spousty blábolů se tají dech.
Však jsem to také psal potají.
Ech!

Hodnoťte:

(1 hlasů, průměr: 2,00 z 5)

Loading...

Zhlédnuto 25x

Když se smradlavým bahnem zmoudření
s melancholickým bubláním
prodírá
trouchnivějící Mládí
a zvětralou nadějí
se již nedá víc opíjet
V tu chvíli
(právě v ní)
je čas
s provinilou grimasou dementního úsměvu
vykázat
své trapně ukřivděné Snílkovství
z ráje praktičnosti
decentně za ním prásknout dveřmi
zatnout pěsti
a v duchu hulákat:
Táhni k čertu
ty ožralé
nenasytné prase
na jehož hřbetě jsem se vláčel vždy jen
od zdi ke zdi!

Hodnoťte:

(1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

Loading...

Zhlédnuto 18x

Nemám už peníze a
vypadám jak z muzea
exemplář téměř na kost zchudlý.
Denně si dávám ešus nudlí
a dorážím se vločkami,
denně se ptávám:
proč, mami, mě porodilas na jídlo a ne na třeba elektřinu
jíž bych se za pár šupů živil
přímo ze zásuvky?
Ale komu vinu
připsat, když genetický kód je neoblomný?
To by se, jářku, pánbůh divil
vida mě, jak v hubě s dvěma hřebíky
tu lačně u zásuvky stojím.
Ale někdo to první zkusit musí
i když se, pravda, trochu bojím.
Jen do toho!
Snad najím se
bez vyražení pojistek…
Bác.

Hodnoťte:

(1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

Loading...

Zhlédnuto 24x

Prodírám se masou dutých hlav
V zoufalství nevím, kam se schovat
Kašlu na zasranej dobrej mrav
Potřebuju chlapa a nevím, jak se chovat.

Už chápu, proč jsme se právě my dva setkali,
tady mezi těmi hlupci to ani jinak nešlo.
Zvrácení, cyničtí amorci nám tenkrát tleskali
A řvali smíchy, když nás to přešlo

Teď marně hledám svou zatracenou duši
Jsem si jistá, že se toulá někde u tebe.
A tady mezi těmi blbci, co nic neví a jsou hluší
myslím stále jen na sex a na Tebe.

Hodnoťte:

(1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

Loading...

Zhlédnuto 23x

Nemám rád lovy na tuleně,
protože je mi jich líto.
(I když jsem nikdy nebyl v Grónsku.)

A nerad bývám divákem demolic.
Kvůli spoustě prachu,
co škrábe na duši,
když padá do očí.
A nechci překážet,
když někdo vzpomíná a brečí.

Letošní jaro se moc nepovedlo.
Ztratila jsi pro mne vůni máty
a ještě teď oba cítíme na jazyku pachuť zakázaných slov.

Celý zsinalí
od prachu velké demolice
se před budovou soudu rozloučíme

a cestou domů začnem´ provinile

z kapes vyhazovat prázdné nábojnice

z té bezhlavé palby –

na tulení mládě

Hodnoťte:

(1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

Loading...

Zhlédnuto 18x

Sedím tu v čekárně
sychravé
a duté
nevím
zda vlak má zpoždění
či odjel již
a stále čekám
– já
trosečník
Však nejsem tu sám.
Zarostlý stařík čekárnu měří
nervózními kroky
jsou na něm prošoupané snad
kromě bot a hubertusu atd.
i bulvy očí poloslepých.
A pár milenců
jimž v jejich štěstí již
vše je jedno
a upřímností a zimou chladné ruce
si věrně a láskyplně drtí
– několik tvorů je v této čekárně
na samém prahu smrti.
Stařík dál ztenčuje podrážky svých škorní
a milenec nestydí se zpívat
no a já moc dobře vím
že se stěny bortí
jsem odhodlán se na to odhodlaně dívat.
Těm milencům vlak ještě nepřijel
a stařec loví v paměti
vzpomínku na vlak dávno odjetý.
A co ten můj?
Je vůbec nějaký?
Snad projetý…

Hodnoťte:

(Zatím žádná hodnocení.)

Loading...

Zhlédnuto 7x